Malá bloggerka (tehdy ještě ne) Wnaty aneb hrdé plácání po rameni mého mladšího já

10. července 2016 v 21:37 | Wnaty |  Blogosféra
Velká kapitola v bloggerském růstu většiny z nás. Kapitola, kterou pokud neznáš, je mi Tě upřímně líto.

Jsem šílený prokrastinátor. Nenávidím se za to, ale zároveň se za to vlastně miluju. Kdybych neprokrastinovala a neodkládala důležitější věci na později, připravila bych se o jiná poznání. V čase, kdy prokrastinuji většinou píšu blog. A to mě šlechtí. Jindy zas prohlížím blogy jiných - dozvídám se nové věci, nebo se vracím v čase.

Právě dnešní článek chci zasvětit mladým bloggerským duším a jejich začátkům. Nostalgicky se vrátit do dob, kdy mě naplňovalo mít plno SB / Affs (nazývej si to jak chceš), vysokou návštěvnost, kdy jsem byla celá šťastná, když jsem si vytvořila nový design ve Wordu (ach ano!) a byla schopná ho v nastavení přesně napasovat. Do dob, kdy mé názorové články spočívali ve třech větách, z nichž poslední končila slovy "mám ráda", "se mi líbí" nebo naopak "nemám ráda", "se mi nelíbí", do dob, kdy jsem psala trapné povídky (například tu nesmrtelnou a šíleně přeafektovanou O Černém poníkovi), které byly navíc plné chyb.

Přeji příjemné čtení!


Natužka? Geniální!

Znáš ten pocit, když zakládáš nový blog? Celá jeho budoucnost spočívá v jeho názvu. Prsty na klávesnici zuřivě volí písmenka, do té doby, dokud nevznikne něco extrémně (ne)originálního. Alespoň tak to bylo vždy u mě.
Název mého blogu vždy korespondoval s mou přezdívkou na něm. Důvod byl jednoduchý - takový název blogu byl neutrální a já vždy mohla měnit jeho obsah dle libosti. Avšak když jsem si takhle usnadnila práci, bylo nutné vymyslet geniální přezdívku. Aby to mělo grády.
Můj první blog jsem si založila asi v době, kdy mi bylo devět roků. Tehdy jsem ještě takhle nepřemýšlela a tak jsem se jmenovala oslik-naty. Ano, osel bylo mé nejoblíbenější zvíře a vlastně právě od toho se odvíjel i obsah blogu. Informace o oslech a jejich křížencích. Wikipedie.
Další názvy blogů už byly originálnější. Uvědomila jsem si totiž, že se nechci omezovat tématem a tak vznikaly všemožné přezdívky, které budou zahrnovat části mého jména a vyjadřovat mě samotnou nějakým skrytým prvkem. Za tu řádku let, co se na blogu pohybuji vznikly, troufám si říct že i desítky internetových přezdívek a tedy i blogů. V paměti mi utkvěla například Natužka, která byla odvozena od mého křestního jména Natálie a od slova tužka - to proto, že tužkou se dá kreslit a psát, což vlastně byly a dodnes jsou moje dvě stěžejní záliby.

Cit pro design aneb i ve Wordu jdou vykouzlit neuvěřitelné věci

Pro mé štěstí, šíleným designům se třpytivým záhlavím a množstvím hýbajících se obrázků jsem se naštěstí obloukem vyhnula. Musím uznat, že mé mladší já mělo cit pro design, což doufám, že přetrvalo i do dob dnešních.
První designy měly jasnou strukturu. V záhlaví pěkný obrázek z Googlu a následně sladění pozadí a barvy stránky s tím pravidlem, že stránka je vždy světlejší než pozadí.
Později mě začaly lákat složitější kombinace a tak jsem začala čarovat - začala čarovat v jediném programu, ve kterém jsem kromě malování uměla. A to ve Wordu. Kombinace tvaru, písma a obrázků vzniklo záhlaví, za které jsem se tehdy vůbec nemusela stydět. Mimochodem, výtvory jsem ukládala přes Alt + Print Screen, čímž jsem vytvořila fotografii obrazovky. Kombinací Ctrl + V jsem snímek vložila do programu malování a následně jsem z něj vyřezávala vytvořené záhlaví a ukládala jako soubor .jpg, který šel vložit do blogu. Hah.
Jak šel čas, mé dovednosti na počítači rostly a samozřejmě jsem se naučila ve spoustě dalších programů, mezi které spadal i vyhlášený Photofiltre. Tam už ale tvorba záhlaví neměla tak vtipný postup, jako tomu bylo právě v začátcích. Miluju Word.

Hýbající se ikonky - nesmrtelný trend

Zůstanu-li u vizuální stránky blogu, snad žádného bloggera nebo bloggerku prcka neminuly pohybující se ikonky. Jak už jsem uváděla výše, design jsem těmito šílenými .png nevytvářela, což ale nevylučuje fakt, že se na mém blogu rovněž objevily. Mou nejoblíbenější hýbající se ikonkou byl lvíček, kterého jsem nějaký čas používala jako vlastní avatar. Milovala jsem je. Ne ty třpytivé šílenosti, ale ta roztomilá zvířátka s velkou hlavou a širokým úsměvem. Dnes, vždy když vidím podobné ikonky stejného designu, vykouzlí mi na tváři nepatrný úsměv. Právě ty jsou asi jedním z největších spouštěčů těchto vzpomínek na mé blogovací dětství. A věřte, miluje je každé dítě. Neumírají.

SBé, Affs, to je oč tu běží!

Obíhačka! Nespočet heslovitých komentářů pod mými články i pod články mých SBé neboli Affs. Achjo. K čemu mi a k čemu nám a k čemu jim to bylo a je. Ti trošku odrostlejší už si dali alespoň tu práci a napsali "Hezký článek!" nebo "Pěkný blog!", v principu ale jednali stejně. Návštěvnost založená na milionu SB a Affs nemá žádnou hodnotu, což později dojde každému, komu jeho tvorba na jeho blogu přiroste k srdci. Upřímně jsem ráda, že už mě touha vidět tahle prázdná čísla ve statistikách opustila, a že daleko raději uvítám menší dosah, který o něčem vypovídá.

A pointa?

Po sepsání předchozích odstavců si uvědomuji, že jsem byla nesmírně originální a nesmírně kreativní dítě. A nejen v blogové sféře. Na povrch vyplouvají vzpomínky na nepřetržité tvoření u stolu v pokojíku, kde vznikaly nevšední výrobky, které vždy měly mít praktické využití. Na dětské hry, na hry na čarodějky, na agenty, na péči o plyšáky a vytváření jejich rolí ve všemožných hrách. Na vytváření vlastních deskových her.
Vrátím-li se ale k blogu, nesmím zapomenout zdůraznit, že ani mě neminuly trendy blogů vedených mými vrstevníky. Možná právě proto, že z nich jsem vycházela a pak chvíli trvá, než se od toho člověk úplně odrazí. Třeba několik let.

Zároveň jsem byla dítě nesmírně učenlivé, což dle slov mých profesorů i zaměstnavatelů přetrvalo. Velmi rychle jsem se adaptovala na prostředí blogu, zorientovala v nastavení, dokonce jsem měla i finty, jak ho obejít, když nevyhovovalo mým požadavkům. Dnes se adaptuji na prostředí pracovní a jsem schopna se s malým nakopnutím od někoho učenějšího přiučit spoustu nových věcí. A pak jsem na sebe hrdá, jak tomu bývalo i tehdy.


Zkus si i ty zavzpomínat na své začátky s blogem. Jaký jsi byl/a? Jaké byly tvoje první blogy, co bys jim vytkl/a a co naopak pochválila? Já doufám, že i Tvé blogové začátky byly stejně krásné jak ty mé. A vůbec, od kolika let bloguješ Ty? Poděl se v anketě pod článkem!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Týna :) Týna :) | E-mail | Web | 10. července 2016 v 23:25 | Reagovat

Zaprvé díky za komentář na mém blogu, rozhodně mě potěšil :-).

Píšeš fakt skvěle! To, jak sis všecko dokázala nalinkovat a neudělala jsi z toho nepřehlednou plácanici jako já, to je prostě geniální! :-) Když jsem si tvoje řádky četla, úplně mě to vrátilo zpátky do doby, kdy jsem měla blog v plném rozkvětu :D :-). U toho názvu blogu jsem se úplně našla :D. Resp. "laracroftblog1000", to bylo to úplně první, co mě napadlo, blbost, ale teď už bych asi nevymyslela ani to :D a co se mé přezdívky Týna :) týče, no,... jmenuju se Kristýna, takže originalita rozhodně na mém blogu neni pravidlo č. 1 :D.

2 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 11. července 2016 v 6:40 | Reagovat

[1]: Není zač a děkuji :-).

3 Eliška Eliška | Web | 11. července 2016 v 15:39 | Reagovat

Feeling nostalgic... Úplně vidím, jak jsem před nějakými 7 nebo 8 lety zakládala svůj první blog a myslela jsem si, že budu hvězda :D ..nedávno jsem na něj narazila a fakt jsem se musela smát a občas až stydět. Nicméně na ty časy vzpomínám moc ráda. Vůbec mě, až na pár výjimek, nezajímala tvorba ostatních "SB" :D ..fakt jsem si teď skvěle zavzpomínala u tvého článku! :) Palec nahoru.

4 Kelven Kelven | 11. července 2016 v 16:18 | Reagovat

Od mýho prvního založení blogu uběhlo tak 7 let (myslím). Od tý doby jsem měla celkem dost blogů. Když jsem je před nedávnem mazala, občas jsem si z těch starších článků rvala vlasy (aneb články o "módě" nabo tutoriál, jak udělat banánovej koktejl, co na mých fotkách vypadal vážně nechutně... a tak dál):D

5 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 11. července 2016 v 17:17 | Reagovat

[3]: No, mé předchozí blogy už neexistují, já je okamžitě rušila :-D. Ale pamatuju si moc dobře, jaké hrůzy to byly :-D. Díky :-).

[4]: Zná snad každý, kdo začal blogovat od mala :-D.

6 lennyspis lennyspis | E-mail | Web | 11. července 2016 v 23:24 | Reagovat

Po přečtení Tvého článku je mi líto, že jsem o blogu nevěděla dřív. Určitě jsem měla co nabídnout :D Ne, teď vážně, pořád bych měla nějaké zkušenosti, byť ne kvalitní a lépe bych se v tomhle světě vyznala :)

7 Anita Barrasa Anita Barrasa | E-mail | Web | 12. července 2016 v 10:06 | Reagovat

Taky ráda nostalgicky vzpomínám a dívám se na své starší blogy, i když se spíš stydím, než že bych na ně měla být hrdá. Designy otřesné a články jak od pětiletého dítěte. Jsem ráda, že jsem dospěla a pochopila, v čem tkví to pravé kouzlo blogování :)

8 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 12. července 2016 v 10:40 | Reagovat

[7]: Ta hrdost spočívá v poměru věk ku kvalita. Dnes bych se hanbou propadla, ale když přihlédnu k tomu, že mi bylo třeba deset let a byla jsem schopná vytvořit ucházející design a snažila jsem se psát povídky, tak jsem na své mladší já patřičně hrdá.
A rovněž jsem ráda, že už jsem z toho vyrostla a stejně jako ty pochopila, v čem je to kouzlo vést si vlastní blog :-).

9 Pyrit Cumberbatch Pyrit Cumberbatch | Web | 12. července 2016 v 11:56 | Reagovat

Na tyhle začátky vzpomínám s pohrdavou láskou.
Alespoň jsem měla nějakou návštěvnost. Sice vybojovanou tím že jsem si nasyslovala hromadu SB ale přece.
Dnes už blog strašně upadá. Člověk se musí ponořit velice hluboko aby našel něco co se alespoň trošku blíží jeho šálku kávy.
Ale tady to ujde. Sem se ještě vrátim.

10 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 12. července 2016 v 12:52 | Reagovat

[9]: Já nevím, mě přijde, že ta návštěvnost nahnaná SBéčky nemá žádnou hodnotu. Dle mého názoru je lepší nižší návštěvnost, která ti ale něco dá.
Neřekla bych že blog upadá, aprostě jsme odrostli a vidíme ho jinak než dřív :-).
A díky... asi :-D.

11 womm womm | E-mail | Web | 12. července 2016 v 23:40 | Reagovat

Cit pre dizajn Ti rozhodne ostal. Tvoj blog vyzerá naozaj krásne.

Ja sa vždy snažím aj keď uvidím nejaké mladé dieťa blogovať, poradiť mu a nejak ho povzbudiť ho. Je to predsalen záľuba hodná času človeka a navyše, nikdy nevieš kedy si píšeš s ďalším Kingom. :-)

Moje blogové začiatky boli absolútne katastrofálne. Presne ako píšeš - honba za komentármi, dokonca aj kopírovanie článkov (nie z iných blogov ale z netu) a pod. Samozrejme som vtedy nerozumel princípu blogovania, ale to je vedľajšie. :-D Pekne spísané.

12 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 13. července 2016 v 9:22 | Reagovat

[11]: Děkuji :-).

13 bonneris bonneris | Web | 16. července 2016 v 20:30 | Reagovat

Já si svůj první blog založila se svojí nejlepší kamarádkou :) Bylo nám asi 12-13 let. Psaly jsme tam o "módě, přičemž kámoška vždycky prolustrovala šatník a navlíkala se do různých modýlků a tvářila se na fotky jako modelka, špulila pusu, vystrkovala zadek a tak podobně :D Pak taky samozřejmě deníček, první lásky, vtipy, horor story a kouzla opsané z bravíčka, písničky ewy farné, spousta smajlíků a avatarů, prostě všechno, co bylo nějak barevný nebo zajímavý :D

Taky když si na to vzpomenu, pousměju se. Byly to takový ty nevinný začátky, kdy tě všechno strašně zajímalo a všechno bylo prostě hustý. Moc hezký vzpomínky :)

14 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 18. července 2016 v 16:04 | Reagovat

[13]: Přesně tak :-).

15 Ludmilita Ludmilita | Web | 20. července 2016 v 11:06 | Reagovat

Vidím, že sa za svoje začiatky rozhodne hanbíš menej ako ja. Je to neuveriteľné - ale ja som na blogu 10 rokov, teda mi bolo len 9, keď som si založila svoj prvý blog. Prešla som si bleskovkami, colorfullkami, SBčkami, módou pixeliek a smajlíkov (za deň vyšlo tak 5 článkov a ja som sa ospravedlňovala, že nemám čas), skopírované Photoshooty celebrít - kto ich mal viac, vyhrával! Bože, to mi za deň na blog chodilo tak 300 ľudí, ešte som k tomu pridávala denníčky.. ja neverím, že to niekoho zaujímalo. Je to strašné, zamyslieť sa nad tým :D Ale posúva to človeka ďalej.

16 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 20. července 2016 v 16:03 | Reagovat

[15]: No, osobně bych své začátky nepopsala jako tragédii za kterou bych se měla stydět, na druhou stranu to ale nebylo ani nic, čím bych se dnes chlubila :-D. Jen si myslím, že vzhledem k tomu věku jsem byla celkem rozumný dítě, který se nenechalo totálně ovlivnit každým probíhajícím trendem. Trochu mě lízly, ale já si razila spíše svou cestu blogováním. A jak říkáš, každá taková zkušenost posouvá dopředu :-).

17 Ellby Ellby | Web | 27. července 2016 v 9:32 | Reagovat

To je super, že jsi i tehdy měla cit pro design. Já můžu z klidem říct, že nejlepší kombinace barev na mých designech byla oranžová s modrou:DD

18 Ze Mole Ze Mole | 28. července 2016 v 19:44 | Reagovat

Tak jak bych se vcítila do rubrik: Přezdívky, ježiši moje přezdívka má symbolizovat moji oblíbenou postavu ze South parku a i to je beztak strašná přezdívka. Design, uh vzhled mého blogu vypovídá za můj antitalent přes grafiku.
A ano můj starý blog nemůžu za boha najít (a ani tolik po tom netoužím) ale pak najdu ten z roku 2014 a mlátím hlavou o klávesnici. Tichá závist tvého mladšího já v blogování...protože moje články dva roky jsou fakt tragické.

19 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 28. července 2016 v 20:31 | Reagovat

[17]: Na to kolik mi bylo to nebylo zlé. Dnes bych se za to styděla :-D.

[18]: Já ty blogy raději mazala rovnou a hned zakládala nové, takže žádný z mých starších už asi není k dohledání. Což mě trochu mrzí, pobavila bych se :-D.
Co se týče článků, v začátcích to byla okopírovaná Wikipedie, potom názorové články o velikosti dvou řádků. Později názorové články o rozsahu zhruba odstavce až dvou, dále povídky, později recenze a časem se to dopracovalo k tomu, co vedu teď. Každý jsme nějak začínali a já na to prostě ráda vzpomínám :-). Blog je nedílnou součástí mého dospívání a troufám si říct, že má v mém životě své čestné místo :-).

20 Viktoria Abe Viktoria Abe | Web | 29. října 2016 v 20:12 | Reagovat

Tak teď jsem se vážně zasmála :D já teda nebaštila toho lvíčka, ale pejska a kočičku. Ještě bych možná zmínila adoptivní zvířátka na blozích, to bývala taky pecka :D k tomu se ta zvířátka s velkou hlavou hodně používala ^^
Některým věcem jsem se teda obloukem vyhnula, třeba obíhání a bleskovky mi postrádaly smysl o.O
Ale i tak bych se svými začátky neměla čím chlubit :D

21 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 30. října 2016 v 9:31 | Reagovat

[20]: Adoptivní zvířátka, no nekecej :-D! To byla éra! Bleskovky se mi vyhnuly, absolutně jsem je nepochopila. Dostaneš diplom splácaný v Malování jako odměnu za to, žes napsala první komentář? Aha :-D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama