Duel #3 - duben 2017

30. dubna 2017 v 18:00 | Wnaty a Wic |  Duely s Wic
Duben končí a s jeho koncem přichází i náš pravidelný měsíčník. Tentokrát se dozvíš naše názory na hraní počítačových her. Výtvarným zadáním bylo pro toto vydání téma "Chuť". Já vystavila kousek ze svých doodles ze sketchbooku, Wic nakreslila místo, kde si uvědomí chuť svého života. V článku jako obvykle nechybí (ne)oblíbenosti nás obou, tipy měsíce a v závěru článku Tě opět čekají skladby, které se v posledních týdnech umístily na předních příčkách našich playlistů. Snad nezbývá, než popřát příjemné počtení!

Neopomeň dubnové vydání na Wiciinim blogu: http://wic-easy.blog.cz/1704/duben-s-wnaty-a-wic


Hraní počítačových her

Wnaty: Já osobně neshledávám na hraní her nic špatného, pokud to je v té míře, že se na tom člověk nestane závislý. Taky záleží na tom, jaké hry člověk hraje.
Lidé by určitě neměli odsoudit všechny hry, které nejsou naučné, proto, že člověku nic nedají - sama na sobě mohu demonstrovat, že i Age Of Empires nebo naivní Minecraft mají člověku co dát a jak ho obohatit. Například právě Age Of Empires mi dalo schopnost strategicky uvažovat i v reálném životě, Minecraft je mým vlastním světem, kam mohu utéct před realitou a jen tvořit, co chci. A věř, že tyto hry hraju velmi ráda a dodnes, jako spoustu dalších her, které jsem hrála jako menší, nebo které jsou pro mě novinkou.
Myslím, že hry jsou skvělým únikem z denního stereotypu, že dokážou člověka i dost naučit. Jen si je nutné si pohlídat, kolik času jim obětuje - zda se neasocializuje, zda jim nepropadá, zda je schopen rozlišovat mezi tím, co je virtuální a co reálné, zkrátka, nesmí z toho zmagořit a nechat se od tohoto virtuálního života úplně ponořit. U dětí by tohle mohl být problém, a proto si myslím, že je v roli rodičů uhlídat, ač to může být těžké, kolik času dítě věnuje hraní a jaký vliv to na něj má.

Wic: Mé dětství by se dalo popsat jako jedna velká počítačová hra. Milovala jsem The sims ("prokraftila" jsem se od jedničky až po trojku, čtyřka, tak ta na mě vyšla až moc pozdě, že mě nějak neuchvátila...), dále "koňské hry" od Ubisoftu, jako třeba Horsez (díly 1-5 mám samozřejmě doma ve sbírce).... No, bylo by to na dlouhé povídání, protože já v tomto byla opravdu takovej "kluk" (takže GTA San Andreas a nebo Mafie tvořili též část mého života). Myslím si, že názor, který ještě dnes pár lidí zastává, že počítačové hry nejsou pro holky. No a ty si mohou zahrát jen nějaké "oblíkačky" nebo max Poua na mobilu...
A pokud zrovna nehrajete "Modrou velrybu", tak a nejsou ani nebezpečné, jak nám často říkávají prarodiče (já to teda s babičkou mám jinak, ona je totiž šílená závislačka na Candy crush a na Angry birdech). Já si třeba díky hře Osu zlepšila tolik postřeh, jak by se mi to nikdy asi nepovedlo. Takže já jsem opravdu pro hraní her a dávám jim palec nahoru. I když rozhodně lepší "pařba" je na konzoli (zvláště Kinect nebo Wii, kde se pak u toho prohejbete více, než jen ruku při klikání na myš).

Chuť

Wnaty: V poslední době se snažím více soustředit na směry, ve kterých jsem se v průběhu studia zbrzdila. Sketchbooky plním kromě skic dle reálného okolí také vlastními smyšlenými charaktery.


Wic: Tentokrát bylo zadáno téma "chuť". Nakreslila jsem dívku sedící na parapetu okna. To je totiž místo, kde si já pokaždé uvědomím, jak moc pro mě život znamená. Že to není o lajkách na instagramu, počtu žádostí o přátelství na fb za den, ani o počtu komentářů pod článkem. Nejlepší je si takhle v noci sednout na parapet, vystrčit nohy ven z okna a sledovat okolní přírodu (no, v Praze to nedělám, toto je činnost praktikována čistě na chajdě). Jen se tak zaposlouchat do nočních tajemných zvuků a uvědomit si, že život je jedno velké umělecké dílo, které si každý může vyložit jinak a přesto z něho mít radost.



(Ne)oblíbenosti za uplynulý měsíc

Wnaty:
Koncem března mi začala docházet moje první řasenka a čekalo mě tudíž velké rozhodování, jakou koupím další. Ačkoliv ta, co jsem měla, nebyla špatná, měla jsem chuť zkusit něco jiného. Za dobu, co jsem řasenku používala jsem už dokázala odhadnout, jaká konzistence a jaký kartáček by mohl mým řasám vyhovovat. V drogérii jsem prozkoumala hned několik řasenek a po těžkém rozhodování jsem šáhla po dražším kousku za 200 Kč - abychom si rozuměli, dekorativní i pečující kosmetika, kterou nakupuji se obvykle pohybuje v částkách kolem 100 Kč za kus. Koupila jsem si řasenku Lash Sesational - lash multiplying mascara od značky Maybelline. Už dříve jsem na ní slyšela jen chválu a tak jsem ji prostě musela zkusit na vlastní řasy! A upřímně? Nemohu si stěžovat! Na první pohled řasenka zaujme pěkným designem v decentní rose gold barvě. Řasenka disponuje prohnutým gumovým kartáčkem, který je přizpůsobený k tomu, aby dokázal perfektně rozdělit a natočit řasy, konzistence řasenky není moc mazlavá, ale ani taková, že by se řasenka po nanesení drolila. Nedělá žmolky a opravdu vydrží celý den přesně tak, jak ji ráno nanesu. V neposlední řadě se dobře odličuje. Pokud chceš mít oči jako mrkací panenka, určitě na ní vsaď!

Kromě řasenky mi začal docházet také růžový deodorant od Bione. Nebyl nic moc a tak jsem myslela, že už si další deodorant od této značky nekoupím. V drogérii jsem ale viděla, že nyní prodávají deodoranty bez hliníku, navíc za hezké peníze, tak jsem po něm šáhla. Bohužel. To, že deodorant neobsahuje hliník je asi jediné jeho plus. Jinak je mokrý, studí, aplikace není pohodlná a co se účinku týče, je to velká slabota. Pocení prakticky nebrání a smrdět začneš už po pár hodinách. Za mě tedy určitě ne!

Wic:
Rozečetla jsem další knížku, tentokrát od českého spisovatele Martina Nezvala. Jmenuje se to Mafiáni a opravdu doporučuju. Za prvé, skvěle se to čte, ale na druhou stranu to není ve stylu o ničem. A za druhé, pro mě, velkou milovnici filmů o ruské mafii, je tato kniha jako stvořená.

Aktuálně u mě probíhá období, kdy si barvím vlasy na takovou černou s pár místy na tmavě hnědo (takové náhodné, kam padne jaká barva, žádné ombré). V drogérce vždy sahám po nejlevnějších barvách (tak přece jenom jsem se něco od té babičky naučila), ale toto opravdu bylo šlápnutí vedle. Garnier Color Naturals Créme v odstínu 1+ mi opravdu vůbec nešlo vymýt a měla jsem na hlavě krustu černoty, jak od černého uhlí. Ale ta stejná v hnědém odstínu neplechu naštěstí netropila (takže bych i možná řekla, že to byla jen chyba jednoho kusu, než celé série).

Tipy měsíce

Wnaty: Nedávno jsem konzultovala svůj blog v jednom fóru s uživatelkami Vinted a dostala jsem velmi zajímavý tip na program, který rychle zmenší zaráz i několik obrázků. Program FastStone Photo Resizer je legálně ke stažení zdarma zde: http://www.faststone.org/FSResizerDetail.htm. V počítači vyhledáš obrázky, které chceš zmenšit, nahraješ je do programu, nastavíš parametry a stiskem jednoho tlačítka máš okamžitě všechny snímky přeuložené do zvolené velikosti. Program navíc dokáže obrázky i chytře přejmenovávat a také zvládá základní úpravy fotky.

Wic: Už máme za sebou pár prvních teplých dnů, kdy se dá ven vyjít jen v tričku a nezmrznete, když se posadíte na lavičku. Tak proč si nevzít nějakou pěknou četbu (tak k maturitě asi už ne, to byste trochu časově nestíhali...) a nerozvalit se pěkně v parčíku (ten u Hlavního nádraží v Praze, ale moc nedoporučuji....) na lavičce a nechytnout pár prvních slunečních paprsků, které jsou rozhodně lepší, než ty ze solárka.

Med pro uši

Wnaty: Léty pozoruji, jak sklonkem podzimu, v zimě a brzkým začátkem jara poslouchám spíše pochmurnější nebo vážnější rock, jak se ale oteplí, osloví mě naopak něco víc punky. Ti co mě znají možná vědí, že mojí nejoblíbenější kapelou jsou v posledním roce Sum 41. Ačkoliv byli v posledních týdnech v mém repertoáru více u ledu a přebíjela je skupina Starset, postupem jara ale opět přicházím hudbě od Sums na chuť. Dostahovala jsem si do mobilu alba, která jsem ještě nenaposlouchala a teď hltám každý jejich tón, každé slovo 24/7. Mou oblíbenou písničkou se v poslední stala trochu drsnější Jessica Kill z alba Screaming Bloody Murder.


Wic: Tentokrát si sem dáme něco svižnějšího a to konkrétně Danza Kuduro od Don Omara. Na tuto píseň si vždy moc ráda zatančím, prostě taková svěží a happy (jak stvořená pro mou milovanou zumbu).


Checkuj další vydání v rubrice Duely s Wic!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Platan Platan | E-mail | Web | 30. dubna 2017 v 23:05 | Reagovat

wnaty, nevyjadrím sa Ti síce k hlavnej téme duelu, ale musím Ti pochváliť kresbu. Vyzerá skvelo ^^

2 Iris Iris | E-mail | Web | 1. května 2017 v 10:49 | Reagovat

Kresby jsou krásný obě :-)
Ovšem hry prostě nemusím.

3 Kamila Kamila | Web | 1. května 2017 v 12:33 | Reagovat

Super kresby, ta první mi lehce připomíná Vasarelyho...

4 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 1. května 2017 v 14:17 | Reagovat

[1]: Tyto články vyloženě nemají hlavní téma, snažíme se aby byly pestré a každá jejich část je důležitá :-). Moc Ti děkuji!

[2]: Děkujeme :-).

[3]: Díky, pravda, že tam lze najít podobnost :-).

5 Wic Wic | E-mail | Web | 2. května 2017 v 13:11 | Reagovat

Ta tvoje kresba je naprosto boží :) strašně moc se mi líbí tvůj styl, prostě umělecká duše ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama